Pocházím z Prahy–Střešovic a než jsem šel do semináře, vystudoval jsem stavařinu – obor vodohospodářství a vodní stavby, specializaci zdravotní inženýrství (rozuměj kanalizace). V roce 1996 jsem vstoupil do pražského semináře a na kněze jsem byl vysvěcen v červnu 2003. Poté jsem dva roky kaplanoval u sv. Antonína v Holešovicích a pak samostatně v Roudnici nad Labem a Sedlčanech. Následně jsem byl více než pět let na studiích v Římě a od ledna 2017 jsem doposud spravoval farnost Benátky (ty nad Jizerou).
Praha, pražské farnosti ani svatý Prokop mi nejsou neznámé. Ostatně působil zde několik let (mezi roky 2000 a 2010) i můj bratr P. Jaroslav a s P. Vítem nás pojí dlouholeté přátelství. Přesto s údivem vnímám, jak se Praha – a i život církve v ní – za těch více než dvacet let posunuly. Pohyb věřících mezi kostely a farnostmi, na náboženství děti přespolní a jiné, zdejší, chodící do kostelů jiných (nejen) pražských… K tomu stav, kdy v neděli na čtyři mše svaté přijde zhruba 200 věřících, ve farnosti je pouze jeden kněz, který si pravidelně na jednu či dvě nedělní mše sjednává zástupy. Tak se rozhlížím a snažím zjistit, kdo do farnosti skutečně patří – kdo je zde (bez ohledu na aktuální bydliště) skutečně doma.
Myslím, že částečně chápu některé historické souvislosti: ve farnosti bývali kaplani, působili zde P. prof. Václav Wolf (+2019) a P. Antonín Ježek (+2025), P. Vít Uher měl jako okrskový vikář donedávna ve farnosti ustanoveného výpomocného kněze (řeholníka od minoritů), a tak mohlo být mší svatých poměrně dost… A z toho vychází současný stav.
Co nám ale říká církevní právo? „S výjimkou případů, v nichž podle ustanovení práva je dovoleno vícekrát během téhož dne sloužit nebo koncelebrovat mši, není knězi dovoleno vícekrát než jednou za den sloužit mši“ (kán. 905 § 1 CIC) a „jestliže je nedostatek kněží, může místní ordinář dovolit, aby kněží ze spravedlivého důvodu sloužili mši dvakrát během téhož dne, anebo vyžaduje-li to pastorační nutnost, i třikrát, a to o nedělích a zasvěcených svátcích“ (kán. 905 § 2 CIC). S ohledem na počty věřících v naší farnosti není podmínka „pastorační nutnosti“ pro tři nedělní mše svaté splněna. Jedná-li se o jiný „spravedlivý důvod“, nevím o něm, ale místní právo pražské arcidiecéze dovoluje knězi sloužit o nedělích tři mše svaté… a já sloužím mše svaté rád. Pokud se pak dívám na dostupnost (prostorovou a časovou) nedělních mší svatých ve farnosti sv. Prokopa a Nejsvětějšího Srdce* na Vinohradech, nedělní mše svaté jsou v 8.00, 9.00*, 9.30, 11.00, 11.00*, 17.00, 18.00* a 20.00*.
Přesto – nebo právě proto – provedeme od léta dvě redukce. Pravidelné středeční ranní (v 6.00) a nedělní dopolední (v 11.00) mše svaté u sv. Rocha od července nebudou. Na podzim uvidíme, jak jsme se posunuli.
Všem vám přeji požehnaný čas letního odpočinku, prázdnin a dovolených. Není to čas lenošení nebo prázdna (od Hospodina), ale čas načerpání nových sil do dalšího konání. K tomu nám pomáhá změnit místo a činnost. Až budete plánovat své dny, nezapomeňte, že odpočinek (nebo jakékoli konání) bez Boha je marný. Má v mém prázdninovém programu místo nedělní mše svatá? Tam, kam jedu, budu mít možnost jít na mši svatou? Budu mít prostor k prohloubení osobní modlitby (často tak opomíjené) a k četbě Písma svatého? Budeme se modlit společně s manželem či manželkou, s dětmi?
Ať vás na přímluvu sv. Prokopa, sv. Anny, sv. Rocha, sv. Rozálie a sv. Šebestiána provází Boží požehnání, kamkoli půjdete.
Váš
P. Marek Miškovský
P. S. V srpnu začne přihlašování na náboženství. Připomínám, že nabídka farnosti je (jen) pomocí a doplněním vašeho výsostného práva – a současně vaší povinnosti – vychovávat a vést vaše děti k lásce k Bohu, Pánu Ježíši, a k bližnímu.